Časem nezbytné, pak vysmívané, ale znova potřebné: pojízdné prodejny
na záhumence pár švestkových stromů a brambory, u domu pěstovala běžnou zeleninu, měla tam pár keřů rybízu, angreštů, strom s letními jablky a ten druhý se žlutými chrupkami (to jsou třešně). Celkem jsme si tedy vystačili, těstoviny se dělali domácí, tedy nudle do polévky nebo fleky. O existenci špaget, fusilli nebo farfalle jsme neměli tušení. Čili se v tom malém obchůdku přes silnici kupovalo jen to nejnutnější. Mouka, rýže, droždí, mléko, máslo, rohlíky a pecny chleba (Šumava pro lidi, "obyčejný" pro domácí havěť). V obchůdku za pultem trůnila kulatá bába, za sebou regály, vpravo dole byly dva velké pytle s ohrnutým okrajem, ale co skýtaly, to už si nepamatuji.
Pravidelně jednou v týdnu v jistou hodinu do obce zavítala pojízdná prodejna (Škoda 706 RTO) Jednoty, zaparkovala u hospody. To už nás tam stál věnec, babky, mámy i my děti. Nevím už, co mámy nakupovaly, ale pojízdná prodejna pro nás děti znamenala luxus. To znamená gumového hada za dvě koruny nebo perník se švestkovou náplní v téže hodnotě.
Najednou se náš krámek přeměnil v samoobsluhu, to bylo někdy po šedesátém roce minulého století. Kulatou bábu nahradil pan Ransdorf (jinak strýc našeho někdejšího, již zesnulého, europoslance Míly Ransdorfa) a prodavačkou se stala sestřenice mé maminky Věrka. A jak celé ženské osazenstvo vesnice čekalo na otevření té samoobsluhy, k mé hrůze mne předběhla nějaká osoba, já jí hned v patách, jenže ona to vzala v protisměru, včas jsem však uchopila drátěný košíček a nabrala to podél regálů doleva. Pan Ransdorf, později zvaný Krámeček, před lidmi vypíchl něco o dravém mládí. Dlužno podotknout, že samoobsluha měla tak odhadem maximálně pětadvacet metrů čtverečních. Dneska by mohla mít otevřeno i na státní svátek.
My se pak přestěhovali v roce 1964 do Rakovníka a pamatuji, jak v naší "čtvrti" na Vinohradech, byl malý krámek s pultovým prodejem snad v každé ulici. Za nedlouho však blizoučko nás Jednota zřídila v nově zbudovaném objektu, na ty časy, dost rozlehlou prodejnu. Kralovala v ní prodavačka Maruška, šéfoval její muž, kterého se děti bály. Chodil, morous, v ušmudlaném keprovém plášti, Maruška byla vždy jak ze škatulky, plášť sněhobílý a ve vlasech barvy lnu měla kraječku, kterou přidržovaly dvě sponky. V té době už byla samoobsluha i na náměstí, té se mezi lidem říkalo SAMOHYB. Dodnes nepochopím, jak nám, čtyřčlenné rodině, kde brácha baštil jak zjednaný, stačil v sobotu ráno k nákupu jen drátěný košíček. Ale zřetelně pamatuji, že jsem do obchodu musela lítat nejméně dvakrát denně, tu pro droždí, tu pro jinou nezbytnost.
V každé vesnici se tehdy, asi na začátku sedmdesátých let, začaly v rámci občanské vybavenosti, v "Akci Z" stavět obchody potravinami. Ve střediskových obcích pak obchoďáky, kde jste mohli nakoupit od obuvi, přes látky až po lustry, v přízemí těch obchodů pak byly cukrárny, řeznictví, ovoce - zelenina, lahůdky a samozřejmě potraviny. Potíž je v tom, že tyto obchoďáky architektonicky byly dokonalými paskvily, stavebně téměř jednotné, absolutně nerespektovaly jedinečnost prostředí, prostě pěst na oko, hned vedle barokního kostela, nebo na staročeské návsi.
Dnes už mají tyto obchoďáky svá léta za sebou. Nahoře se v lepším případě usídlil sklad nábytku, z obchůdků dole se staly herny, jednatelství pojišťoven, ojediněle papírnictví nebo večerka.
A jsme u toho. Obchody potravinami v malých obcích zašly na úbytě, protože každý po revoluci nastartoval, aby mohl nakupovat výhodně a pohodlně v Penny, posléze u Lidla (ten pán zakladatel se jmenoval Lidl;, takže nikoliv v Lidlu), v Bille, atd. Drobní živnostníci, kteří si na vsi zřídili obchůdek, ve většině případů zkrachovali.
Na vesnici je pusto prázdno. Senioři ještě obhospodaří svou zahrádku, nasekají večer trávu králíkům, mladejm napíší seznam potřebných potravin, aby jim je tito dovezli z města. A mladí toho taky mají dost v práci i doma; ještě zásobovat staroušky. Ale nedá se nic dělat.
Koloběh světa se na vsi uzavřel. Nezbvývá než si počkat na pojízdné prodejny, které přivezou droždí a možná i gumového hada.
Jana Mrázková
Vystřílet nemocnici je zločin, stav vraha však chápu
K lékaři chodím jen v nejnutnějším případě (nechat si předepsat léky), Domácího lékaře nečtu, hrozilo by nebezpečí, že si člověk nalezne všechny choroby. O své zdraví se starám průběžně, Zdravou stravou, otužováním,
Jana Mrázková
Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou
Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.
Jana Mrázková
"Napište blog, paní Žolíková, máte skluz!"
Pravila paní Matesová, když jsme se ráno potkaly s našimi pejsky na špacíru. Tedy, ona se jmenuje jinak, a já taky nejsem Žolíková. Jenže to máme tak vymyšlené: My pejskaři se obvykle při prvním setkání ptáváme na jméno pejska,
Jana Mrázková
Asi toho má letos fakt hodně
Tedy Ježíšek. Přišlo mi v noci vnuknutí, že bych mu už měla pomoci zabalit dárky. Na rozdíl od loňska, kdy jsem dárky cpala těsně před Štědrým dnem do koupených vánočních taštiček, jsem to tentokrát vzala zgruntu.
Jana Mrázková
Když krachne přátelství....
Inu, stalo se, co jsme ani jedna nejspíš neočekávaly a ani si to nepřály. Od prosince loňského roku jsme měly s Alenou u Čedoku zabeštelovanou dovolenou letos říjnu na Kypru.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Ukrajinská artilerie končí hladovku. Munice dorazila, přiznávají Rusové
Premium Uprostřed samých špatných zpráv z fronty jedna trochu lepší: ukrajinská armáda podle všeho dostala...
Krásná kněžna Zaháňská ovlivňovala politiku Evropy. Skrze pletky, ví Vševěd
Premium Ze školy o ní obvykle víme jen to, že pronesla větu „Šťastná to žena!“ a že šlo o majitelku...
Odpověď „západním štváčům“. Rusko se pustilo do taktického jaderného cvičení
Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití taktických...
Dle gest jsme srovnali, hlásil Havlíček. Poslanci při jednání hlásili skóre hokeje
Poslanci stihli během úterní rozpravy nad novelou zákona proti praní špinavých peněz informovat od...
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 744x