naprostý souhlas-když jsem před časem někde četla o tom, jak vybavují kubánské disidenty elektronikou tak jsem si řekla a dost-stejně jako vy

Již pár let to mám vyřešené, nepřispívám nikomu na nic.

Ale přispíváte, paní Votavová.

Například neziskovkám, kterými jsou politické strany a hnutí. Ty dostávají příspěvky ze státního rozpočtu podle toho, jak se jim daří ve volbách. V loňském roce daňoví poplatníci jim přispěli částkou ve výši 1 008 965 041 korun.

Například ANO 2011 dostalo 263 686 300 Kč, ČSSD 142 334 700 Kč, KSČM

99 710 000 Kč, SPD - Tomio Okamura 66 876 150 Kč, Úsvit - Národní koalice

18 833 333 Kč, Strana práv občanů 4 900 000 Kč, ODS 112 819 800 Kč, KDU-ČSL 79 714 300 Kč, Česká pirátská strana 65 239 300 Kč.... atd.

Peněz v důchodu není nikdy dostatek a tak chápu zklamání autorky. Já jsem byl ve stejné situaci před několika lety a dnes přispívám jen na zvířátka a tam, kde jsem se přesvědčil, že to k ním skutečně dorazí...

Mám to stejně. Možná jsou charity, které peníze opravdu z větší části použijí na potřebné účely a ne na platy svých zaměstnanců kdekoliv, ale nehodlám už zjišťovat, které to jsou. Pravidelně dávám peníz jen na ty kytky na boj proti rakovině.

Mimochodem Nina má vozejk už tři měsíce objednanej na dodání se čeká; "elektrická" řídítka s přídavným zařízením k vozíku za 180 litránků, na něž VZP nepřispívá, už používá ke starému vozejku....; ten se (a že taky nebyl levnej) už slušně rozpadá po letech užívání.

Takže solidarita dostala na frak...

Paní Kramolišová, kdybyste byla Angličankou s diplomem z Oxfordu a byla jste top expertem na rozvojovou pomoc v tropických oblastech, byla byste ochotná pracovat za plat českého řidiče autobusu?

Nehledě na to, že vyhlašovatel tendru (OSN, EU, některá ze západních vlád) si může v podmínkách soutěže přímo určit, jaké vzdělání a praxi musí mít pracovníci organizace, kteří tuto práci v terénu budou realizovat.

Jestli má být solidarita opravdu účinná, musí ji dělat ti, kteří ji umí.

Člověka v tísni, dnes spíše v písni, založila ČT, bývalý komunista Štětina a Pánek, na kterého se nedostalo po rekorytarizaci vládní místo. Jedná spíše o politiku než humanitu. Pobírá dotace kde se dá, státní, evropské, NED, USAID, není to tak dávno, co tuto organizaci sponzoroval Provident Financial, nebankovní instituce, která poskytuje půjčky za vysoké úroky, čili koho chleba jíme, toho píseň pějme.

NED i USAID poskytují ryze účelové prostředky, důraz je kladen na činnost politických aktivistů.

Mimo to Pánek figuruje asi v dalších čtyřech nadacích a jedné společnosti s ručením omezeným.

Politické krytí je velmi výhodná věc, obzvláště finančně. ČvT nikdy neměl, nemá a nebude mít nezávislost a důvěru.

Člověk v tísni žádné veřejné peníze nedostává, ale řádně si je svými projekty vysoutěží, úplně stejně, jako si jiní dodavatelé vysoutěží v tendrech jiné zakázky. Můžete se o tom přesvědčit, než začnete šířit pomluvy.

Ve všech vyspělých zemích je neziskový sektor důležitou a podporovanou složkou. U nás si někteří politici vybrala neziskovky jako kanál, kam směřuje hněv voličů a část veřejnosti na to skočila. Nevládky jsou nepřítelem číslo jedna, slovo neziskovka se používá jako nadávka.

ČvT se tuzemsku hodně angažuje v oblasti exekucí, dluhů, předluženosti, jsou vidět v sociálně vyloučených lokalitách. Poptávka po těchto službách strmě roste. ČvT má přes tři sta svých pracovníků v terénu, kde poskytují dluhové poradenství, které zdaleka nevyužívají jen Romové, ale i běžní občané ze střední třídy a často senioři.

ČvT nikdy nespolupracoval s úvěrovou firmou Provident, naopak ČvT tuto společnost kritizoval, mj. zavedl tzv. index predátorského úvěrování, na němž figurovalo asi osm společností, které poskytují malé spotřebitelské úvěry a vysvětloval, v čem je to pro lidi nebezpečné. Provident postupně změnil svoji praxi natolik, že se nakonec na indexu umístil jako první a tento výsledek využil ve své reklamě, z čehož ČvT žádnou radost neměl.

Jenže Provident ušel od divokých 90. let obrovský kus cesty, takže jejich klienti mají nejméně soudních řešení dluhů, nejméně exekucí, což je pro chudé lidi velice důležité. Díky indexu se podařilo zásadně popostrčit úvěrové společnosti a ty postupně změnily podmínky i praxi, čímž ČvT pomohl zachránit desetitisíce lidí před splácením násobku toho, co si půjčili, nebo i před exekucí.

Díky zahraničním aktivitám této kdysi neznámé nevládní organizace z postkomunistické střední Evropy, jako je akutní humanitární pomoc při katastrofách nebo válečných konfliktech, anebo rozvojové pomoci, si ČvT vybudoval ve světě skvělé renomé. Jenže v Česku se vždy najdou lidé, kteří se snaží pošpinit vše, na co bychom mohli být oprávněně hrdí.

Paní Mrázková, asi vím, o čem píšete, dovolte, abych Vám to objasnila.

Člověk v tísni si za dobu své existence, zvláště po konfliktu v bývalé Jugoslávii, získal ve světě tak vysoký kredit, že se dostal do zorného pole velkých mezinárodních institucí a největších světových dárců, jako jsou EU, OSN nebo německé, britské, americké nebo švýcarské vlády. Řada donorů oceňuje např. i to, že ČvT je poctivá organizace, která dělá skutečně to, co slíbila, že je ve srovnání se zavedenými západními organizacemi skromná, co se týče platů, vybavení, aut atp.

Tyto peníze se jen tak nepřidělují, o ty se soutěží - třeba v otevřených výzvách na rozvojovou pomoc Africe. Takže když ČvT ve výběrovém řízení v silné konkurenci se svým projektem uspěje, Švýcaři mu pak poskytnou sto milionů franků na rozvojovou pomoc v Africe. Jenže to vyžaduje vysoce složitou, expertní práci, takže ČvT zaměstnává i cizince, absolventy nejlepších západních univerzit, kteří jsou top experti. Mají diplom z rozvojové pomoci a třeba tropického zemědělství.

Pomoc nespočívá v tom, že jim tam vozí potraviny nebo peníze, ale učí domorodce modernější osevní či zavlažovací systémy, učí je hospodařit s vodou, podporují vzdělání na všech stupních, ale i místní aktivity, trh. Pro Afriku je nesmírně důležité třeba to, když se podaří naučit tamní lidi něco vypěstovat, vyrobit a mezi sebou směnit, nebo zvýšit výnosy plodin třeba o půlku.

V podstatě ČvT pomáhá Afričanům podobně, jako vaše babička, jen ve větším měřítku. Tyto aktivity jsou financované pouze ze zahraničních zdrojů, peníze vysoutěžené nebo darované v tuzemsku tady zůstávají.

Kde získám kontrolní podklady o Vašem tvrzení, uvedeném v poslední větě? Z výročních zpráv ČvT se nedočtete o skladbě příjmů a výdajů vůbec nic.