V 95 % přecházím silnici, na níž semafory nejsou (však víš, kde bydlím). Když se pak dostanu někam, kde jsou, uvědomím si to až v okamžiku, kdy jdu na červenou. Neb předtím jsem se řádně rozhlédla, nikde nic nejelo, a tak jsem šla. A v půlce silnice jsem zjistila, že na křižovatce jsou semafory a já jdu na červenou...

Tak ja myslel, ze v Evrope pouze Francouzi jsou tak nedisciplinovani a prechazeji systematicky na cervenou pro chodce (za to je obcas slusne, ale durazne sprdnu, zvlaste kdyz se jedna o maminku s kocarkem), ale ze bude na cervenou prechazet nase mila blogerka Jana, navic s pejskem, to bych v zivote necekal

Tedy já jsem to od sebe taky nikdy nečekala. Ale, rozumíš, auta stojí, mají červenou, tak jdu....zvláště, když Žolík vyvádí jak zběsilý, protože naproti je zrovna hrozně voňavý sloup!