Chudinky čivavky

Je to pravda pravdoucí, stalo se v jedné vesnici nedaleko Rakovníka před rokem. Nechť se propadnu ze svého čtvrtého patra až do suterénu. Jsem pejskařka, chápu, nevím, zda-li truchlit nebo přijmout černý humor.

Mladá slečna stále uháněla rodiče s tím, že si přeje čivavu. Prakticky tomu nic nebránilo, měli domek na vesnici, dvorek, zahrádku a kladný vztah k živým tvorům. Prosbám dcery odolávali skoro rok. Když se chýlil červen a slečna avizovala pěkné vysvědčení na základce, rodiče se ustrnuli.

Našli na internetu chovatelku čivav, domluvili potřebné, dojeli pro štěnátenko, zaplatili čtrnáct tisíc korun a miminko si dovezli domů. Slečna byla v sedmém nebi na druhou, čivavce se věnovala každou minutu, ostatně jako všichni doma.

Inu stalo se, že maminka v sobotu večer lovila z mrazáku nahoře kuře, aby se do rána pustilo a mohla jej připravit k nedělnímu obědu. Jak jinak, čivavka se jí motala pod nohama. Kuře mamce vyklouzlo, padlo ausgerechnet na čivavku; a to byla její poslední psí minuta. Téměř dvoukilové zmrzlé kuře, gravitace a dole čivačcí mimino, dopadlo to strašně.  Slzy, obviňování, vysvětlování nevysvětlitelného. Slečna přestala s matkou komunikovat, zabarikádovala se ve svém pokoji, vycházela toliko v noci (byly prázdniny), aby si našla něco na zub v chladničce. Rodiče ji stejně slyšeli.

Usoudili, že takto to dál nejde, dcera se jim usouží. Svolali rodinnou poradu, domluvili se, že opět zavolají chovatelku a pořídí si novou čivavku. Stalo se. Dostali slevu, tentokrát zaplatili jen dvanáct tisíc korun. Dcera byla natěšená, s novým psím miminem pookřála a matce odpustila.

Uběhlo pár dní, mimino se doma otrkalo, bylo na čase jej vzít ven. Takže nejdřív na dvoreček, pěkně do travičky, ať si užije. Rodinka utěšeně zpovzdálí pozorovala hrající si čivavku, jak se válí a dovádí. Najednou se z nebe snesl velký pták, uchopil čivavku do pařátů a odnesl ji neznámo kam. Zavládlo všeobecné zděšení, nebylo nikoho, kdo by tátu, mámu, dceru, omýval.

Když se za pár dní všichni vzpamatovali, usoudili, že šestadvacet tisíc korun za tu skoro měsíční srandu stačilo. Jestli psa do baráku, tak minimálně vlkodava, existuje-li něco většího, ještě lépe.