Když se mění obrázky, srdce se tetelí i pláče
Chce to oživit, změnit, usoudila jsem. Nejdřív jsem osprchovala veškeré své dva obrazy (na Moneta ani van Gogha bych si to netroufla) a taky plastiku přestavující strom, normálně visící nad televizí. Sajrajtu ve vaně na prst. Potěšena výsledkem, jala se probírat rámečky s fotkami na poličce v knihovně. Byť je pravidelně s péči oprašuji, aby taky ne, jsou tu mí usměvaví rodiče na zahradě, vnuci, oba pejsci, svatební fotka mé dcery...Nebylo než si otevřeně přiznat, že skla jsou zašlá víc než já po té třeskuté zimě.
Jak jsem tak rámečky rozebírala, skla pucovala, připomínala si chvilky, kdy jsem fotila tohle a zase tohle, jak zrovna se ti dva malí super ksichtili, tady ve Španělsku jsem chytla nádherný východ slunce, ....kokr Sam zaujal opravdu výstavní pozici, no, a tady, a tady, sakra, je to vůbec možné, že jsem to fotila JÁ?
A dost! Kdesi se to ve mně vzbouřilo! Postřižiny, jedeme po novém! Vlasy stříhat nebudu, to už snad ani nejde (viz profilová fotka), sukně taky ne, v šedesátce mám svou hrdost a tlustá stehna. Takže nejdřív ty už okoukané, ale stále milované fotky je třeba odstranit.
Skrytý hlas ve mně hlásil: "Máš plnou krabici jiných krásných fotek, stačí si jen vybrat....vybrat...vybrat!" To je fakt, ty ostatní mám v počítači, a k čemu mi jsou? Abych se na ně občas podívala?
" Jak mám si vybrat jednu, když mám všechny fotky rád?", parafrázovala jsem text hitu..
Vybrala jsem těžce z té velké krabice pár fotek, ke kterým mám vztah větší než velký. Rámečky jsou připravené, skla čistá, stačí si k tomu na chvíli sednout. Mám špatné svědomí. To k těm fotkám, které jsem vyřadila. Hřály se tu na výsluní, trošku i vybledly, měly prioritní postavení před svými soudruhy v krabici a najednou skončí potupně mezi nimi. Tiše se jim omlouvám, řkouc: ne, váš čas neskončil, jen si trošku odpočinete.
Jsou to fotky, které jsem dělala Minoltou, dostala jsem ji k maturitě od prarodičů. Foťák na kinofilm v r. 1974 otočil v naší rodině kolem dějin. Dosud nosil tatínek zrcadlovku Focaflex na břiše, bylo to na 9x12, ve sklepě za tmy jsme film vyvolávali v tanku. Pak si od ROH půjčil zvětšovák i s těmi oranžovými vaničkami, nakoupil chemikálie, zatemnili jsme kuchyni....zírali do vývojky...už to leze!
Domácí průprava se mi pak hodila na fakultě, kde jsme měli předmět "foto" . Vlastně po druháku jsme měli povinnou praxi v okresních novinách, tedy srpen v Rozvoji, okresních novinách Rakovnicka. Jak jinak, nasadili mne na žně a chmele. Dostala jsem řidiče a obráželi jsme spolu údernické čety na polích i chmelnicích. Z reportáže šupem do tmavé komory, udělat rychle fotky, které pak fičely kamsi, kde z nich udělali štočky, Rozvoj vycházel každý čtvrtek, museli jsme být aktuální! A to nemluvím o tom, že jsem si vyžádala nalejvárnu od mého tatínka, takto mistra v dílnách zemědělských strojů, aby mi vysvětlit typy kombajnů, ten modrý, E 512 si pamatuji dodnes.
Minolta Hi Matic F chcípla po čtyřiceti letech funkce. Nějak už toho měla dost, polední slunce jí nedělalo dobře a taky se už do ní nedali sehnat baterky. Ještě ji mám schovanou. Někde jsem četla, že ten typ měli astronauté v r. 1969 na Měsíci a byla jediná, kterou dovezli i domů na Zem. Měli i jiné foťáky, ale brali domů jen kazety, aparáty tam zahodili jako balast.
Pak jsme měla digitákl, ale ten se u mě neohřál, protože jsem jej hned druhý den dovolené na Sicílii zapomněla zavěšený na nákupním vozíku.Teďmám digi Olympus, žádné hogo fogo.. Napráskám s ním hafo fotek, doma si to prohlédnu na počítači, 99% smažu.
Tak mám fotky v počítači. A co s tím? Mohu si tak akorát sednout, klikat a klikat.
Ta poezie, když vezmete do rukou fotku z krabice, promnete papír, fotku otočíte, možná i trochu voní, vzpomenete si, jak jste ji exponovali, vyvýjeli, koupali, ustalovali, dávali do leštičky.
Jo, to už tu není.
Jana Mrázková
Vystřílet nemocnici je zločin, stav vraha však chápu
K lékaři chodím jen v nejnutnějším případě (nechat si předepsat léky), Domácího lékaře nečtu, hrozilo by nebezpečí, že si člověk nalezne všechny choroby. O své zdraví se starám průběžně, Zdravou stravou, otužováním,
Jana Mrázková
Zůstal jste svůj, aneb když (nejen) milenky pláčou
Běžná ranní radio kulisa, hráli Vaši písničku a najednou mne během ní zamrazilo. V to úterní ráno, když muž se ženou snídal, došla ona smutná zpráva. Dělovou ránu dal někdo jiný.
Jana Mrázková
"Napište blog, paní Žolíková, máte skluz!"
Pravila paní Matesová, když jsme se ráno potkaly s našimi pejsky na špacíru. Tedy, ona se jmenuje jinak, a já taky nejsem Žolíková. Jenže to máme tak vymyšlené: My pejskaři se obvykle při prvním setkání ptáváme na jméno pejska,
Jana Mrázková
Asi toho má letos fakt hodně
Tedy Ježíšek. Přišlo mi v noci vnuknutí, že bych mu už měla pomoci zabalit dárky. Na rozdíl od loňska, kdy jsem dárky cpala těsně před Štědrým dnem do koupených vánočních taštiček, jsem to tentokrát vzala zgruntu.
Jana Mrázková
Když krachne přátelství....
Inu, stalo se, co jsme ani jedna nejspíš neočekávaly a ani si to nepřály. Od prosince loňského roku jsme měly s Alenou u Čedoku zabeštelovanou dovolenou letos říjnu na Kypru.
Jana Mrázková
Tak jsem se zapakovala (nikoliv napakovala)
Onen obrat, uschovaný v závorce, u mne fakt nehrozí. Ve skutečnosti jsem se zabalila. Teda skoro, ještě nějaké drobnosti. Stačí nalézt hřeben, který jsem důkladně umyla, ale někam se mi schoval.
Jana Mrázková
Charita, děkuji, už ne, ačkoliv....
Ano, to je ono, už pár /to je dva, nebo několik?/ měsíců se lehce potácím ve svém, finančním pnutí důchodkyně, která má srdce stejně široké jako boky, nicméně fakt omezené finanční možnosti.
Jana Mrázková
Jděte do háje s tím "Husákovo 3+1"
Cítím se zcela oprávněna vyjádřit se k tématu "Husákovo 3+1", neboť v r. 1980 jsem si zařizovala domácnost v podnikovém bytě na sídlišti Záhumenice v Bratislavě - Rači. Chtěla jsem to mít hezké,
Jana Mrázková
Nevím jak je mámě......II.
Tak jsme se dnes vydaly (mé dcery a já) za babičkou/maminkou do Rakovníka, do nemocnice. Přes Kralovice je objížďka, takže nám cesta z Plzně trvala hodinu a půl.
Jana Mrázková
Nevím jak je mámě, protože neznám heslo
Obvykle se zde rozpovídám, dnes to bude stručné. (Hm, teď mi to při odesílání napsalo, že perex musí mít min 100 znaiů), snad se trefím.
Jana Mrázková
Jak si naplánovat doktora,
přesněji řečeno, návštěvu u lékaře. Neplánované přepadovky lékaře u mě nehrozí, protože nachlazení i případné chřipky léčím svépomocí. Jako důchodkyně nepotřebuji péenky pro zaměstnavatele. K zubaři chodím průběžně podle potřeby,
Jana Mrázková
"To vám teda závidím, paní Mrázková!",
pravila dnes ráno sousedka, když jsem na dotaz ohledně mé dovolené odpověděla, že jedu v říjnu na Kypr. Za těch šest let, co tu bydlím, se jakž takž známe, prohodíme pár slov, celkem nic moc osobního.
Jana Mrázková
Ve čtvrtek v 16.00 hodin si pustím plyn
Mí věrní, chci věřit, že v tento okamžik budete v duchu se mnou. Těším se, dnes už přípravy vrcholí. Zítřejší dopoledne nějak přetrpím v očekávání hodiny H.
Jana Mrázková
Boženka z trafiky a trafiky vůbec
Až do svých devíti let jsem žila na vesnici a výraz "trafika" jsem měla spojený jen se starým Soukupem, Máňou a jeho vnučkou Boženkou, protože se jim říkalo "z trafiky".
Jana Mrázková
Pohlreich a české příštipkaření
Obecný český národ se už deset let oháněl osobou Zdeňka Pohlreicha, vlastně díky televize Prima, která šéfkuchaře pravidelně nabízela.Lidi jej milovali i nenáviděli.
Jana Mrázková
"Stará doba skončila, paní Mrázková",
řekl mi druhdy psychiatr, ke kterému pravidelně nosím svoji bipolární poruchu. Obvykle si ji odnáším s sebou o trochu lehčí. Pan doktor je príma chlap, asi v mých letech a mimo jiné ví, že holka po šedesátce už holt díru do světa
Jana Mrázková
Blízká setkání nepočitatelného druhu
Stává se to. Třeba jste to taky zažili. Po dlouhé době se někde setkáte s člověkem, jehož jste kdysi dávno znali, celá léta jste o sobě nevěděli, najednou se setkáte, možná se připomenete, možná ani ne. Stalo se mi to několikrát,
Jana Mrázková
Stačilo pár dní a zase jsem auf
Přiznám se, mě už do varu nepřivede cena ropy na světových trzích, rozhádané fórum při zahájení summitu G7, neutěšený technický stav D1 ani druhý rozvod G. Partyšové.
Jana Mrázková
Mělo se ušetřit 150 miliónů, novým opatřením se ušetří 150 miliónů
A jsme zase u původně plánovaného zrušení jedné třetiny matrik, tedy údajně těch, které do roka provedou dvacet matričních úkonů. Už je to jinak.
Jana Mrázková
Zálohové výživné, mě se kdysi netýkalo, bohužel
Ano, zálohové výživné, kdy stát platí samoživitelce/samoživitelovi za neplatícího povinného/povinnou, už tu bylo, konkrétně v r. 1991, kdy se mě to skoro týkalo.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 199
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 744x